V Česku panuje téměř nejvyšší rozdíl mezi mzdami mužů a žen v celé Evropské unii. Velké rozdíly najdeme i v případě stejné práce na stejném pracovišti, leckdy jde o desítky procent. Už nyní přitom zákoník práce hovoří o zásadě rovného odměňování. To se však na mnoha pracovištích nedodržuje. Česko se však zavázalo přijmout do roku 2026 mnohem přísnější evropskou směrnici. Jak ale upozorňují odborníci, za některé bariéry na trhu práce si mohou ženy samy.
Česko patří k zemím s největším rozdílem v odměňování mužů a žen. Zatímco evropský průměr činí 12 procent, v Belgii nedosahuje ani procenta, v Itálii jde o dvě procenta a třeba v sousedním Polsku o necelých osm procent, v Česku je to 18 procent. Hůře jsou na tom už jen Rakousko a Lotyšsko. Když ministerstvo práce a sociálních věcí v roce 2016 zavádělo v reakci na špatná čísla oproti Evropě projekt Rovná odměna, činil tu rozdíl 22 procent. S propastí se tedy podařilo pohnout, ale méně, než se předpokládalo.
Jde nicméně o celkový rozdíl v průměrných výdělcích mužů a žen v zemi. Promítá se sem tedy i to, že ženy častěji pracují na hůře placených pozicích, například ve zdravotnictví, školství či sociální oblasti, navíc se méně často dostávají na vedoucí pozice. Statistiky ovlivňuje i fakt, že matky malých dětí či samoživitelky leckdy pracují na menší úvazek či nevýhodné dohody.
